Co čert nechtěl, po 14 dnech, kdy se na nebi neobjevil ani mráček, v pátek ráno pršelo a blýskalo se. Náčelník Michal chtěl výlet odvolat, ale po konzultaci s radarem jsme mu to všichni vehementně rozmlouvali, na výletní pátek jsme se těšili jak děti a pršet přeci za chvíli přestane.
Michal je naštěstí dobrá duše, a tak nakonec zástup dospělých s baťůžky na zádech a mapkou v ruce vyrazil vstříc pozvihnutým obočím dalších chodců. 
Kousek od kanceláře nás čekala první zastávka, která nám objasnila důvod Michalova 80l batohu – postupně z něj totiž vytáhl lahve se šampaňským, velkou mísu jahod a plastové šampusky. Teď už jsme nevzbuzovali pozdvižení, ale závist. Připili jsme si na zdraví a narozeniny všech a pokračovali dál směrem do Bystrce. Na úpatí Medláneckých kopců nás čekala další typicky narozeninová kratochvíle, a sice krájení a pojídání. Dávka cukrů potom umožnila většině týmu vystoupat na nejvyšší bod okolí relativně bez problémů. Při průchodu Technologickým parkem kolem fakulty strojního inženýrství a FEKTu mnoho členů týmu nostalgicky zamáčklo slzu. Následující zastávkou pak bylo blízké Technické muzeum.
Muzeum, a zvlášť část věnovaná počítačům a fyzikálním pokusům, uchvátilo zejména pánskou část týmu tak, že bylo nutné prodloužit původně stanovenou dobu pobytu v tomto vědeckém zařízení. Nakonec jsme se ale beze ztrát zase všichni setkali před muzeem a v předtuše blížící se bouřkové apokalypsy raději pořídili skupinový snímek všech účastníků. Někteří méně zdatní či lekaví tu raději nasedli na šalinu a od výletu se odpojili, většina ale pokračovala k medláneckému letišti, a to včetně výstupu na další vyvýšeninu. U Křivé vrtule jsme pak náš úspěšný výlet zakončili oroseným půllitrem různorodého obsahu a ti, kdo měli štěstí, se stihli dostat domů před průtrží. Ti méně šťastní museli u občerstvení zůstat déle, což nakonec taky tolik nevadilo.
A co vy, kdy jste naposledy vyrazili na výlet?
